HISTORIE

Vznik sboru dobrovolných hasičů ovlivnilo přistěhování nového občana do osady Bošov p. Antonína Karlíka v roce 1902. tato osobnost byla na svou dobu rozumná a velmi sečtělá. Členové osadního zastupitelstva k němu měli takovou důvěru, že ho zvolili starostou osady. Antonín Karlík se mimo jiné zabýval myšlenkou založit sbor dobrovolných hasičů.

V roce 1906 přišel obecnímu starostovi ve Švihově dopis, ve kterém nařizuje c.k. hejtmanství v Chrudimi založení hasičského sboru pro osady Krupín, Švihov a Bošov. Původně měl švihovský katastr zřídit sbor dobrovolných hasičů na náklad zmíněných tří osad. Ve Švihově měla stát kůlna se stříkačkou. Tento návrh přijatý na obecní výborové schůzi, ale zastupitelé Bošova neodsouhlasili. Důvodem jejich rozhodnutí bylo to, že v osadě Bošov byla stavení postavena převážně ze dřeva a nebyla v dobrém technickém stavu. Dalším problémem byly cesty, po kterých by se za nepříznivého počasí nedostaly povozy s hasičskou stříkačkou k případnému požáru. Tímto se zastupitelstvo rozhodlo zřídit sbor dobrovolných hasičů v osadě Bošov.

Dne 27. února 1907 byla svolána schůze místního výboru osady Bošov a bylo na ní usneseno, že bude zřízen místní hasičský sbor. Začalo se vyjednávat s firmou Černý a Němec ze Slatiňan o koupi stříkačky a výzbroje. Od této firmy byla také stříkačka s příslušenstvím zakoupena a opatřena nápisem "Místní obec Bošov 1907". Vystavění kůlny pro stříkačku bylo svěřeno zednickému mistru Janu Pejchovi ze Žumberka. Zároveň byla vystavěna na kůlně věžička pro umístění zvonku, který byl dosud zavěšen na sloupě. Tento zvon byl pořízen v roce 1866 za přispění občanů dobrovolnými dary a obecními penězi.

Dne 1. dubna 1907 byl proveden zápis pro sbor, oznámen c.k. okresnímu hejtmanství, stanovy poslány vysokému c.k. místodržitelství ke schválení a po té byla provedena volba funkcionářů. Starostou sboru byl zvolen oblíbený soused p. Josef Paulus, jednatelem p. Antonín Karlík a ostatní. Dne 8. dubna byla přivezena stříkačka začalo se s cvičením sboru. Hlavní body cvičení se stříkačkou předvedl místním členům velitel sboru ze Žumberka p. Václav Boháč. 24. dubna byla učiněna zkouška na cvičebním požáru a stříkačka obstála na výbornou. Dne 8. června 1908 v pondělí svatodušní byla konána slavnost svěcení stříkačky. Dne 26. července 1914 byla vyhlášena mobilizace. Dotklo se to i členů bošovského hasičského sboru, kteří museli do války. Zbylí bratři na své kamarády nezapomněli a na vánoce 1914 jim zaslali na frontu dárky. Ve světové válce na bojišti padlo hodně vojáků a mnoho se jich vrátilo s podlomeným zdravím. I v bošovském sboru došlo k bolestivým ztrátám, 15. října 1918 umírá ve válce Antonín Karlík, zakladatel sboru. Za týden přichází další krutá zpráva, zemřel starosta sboru Josef Paulus. To si vyžádalo svolání schůze a volby nových členů výboru. Starostou sboru je zvolen Antonín Horník a jednatelem František Bureš. Dne 1. června 1925 se konala slavnost k odhalení památníku padlým obětem ve světové válce. Památník byl postaven vedle hasičské kůlny a okolo něho byla zřízena malá zahrádka. Slavnosti se účastnili také sbory z Miřetic, Žumberka a Podlíšťan. V tomto roce umírá bratr Antonín Horník, starosta sboru. Na jeho místo byl zvolen František Bureš. V roce 1931 spořitelní a záložní spolek zakoupil mlátičku, lis a benzinový motor. Pro tuto soupravu byla přistavěna kůlna k hasičskému skladišti. Tato kůlna byla postavena na místě, kde stál památník padlým ve světové válce. 22. května 1932 byl památník umístěn na obecním pozemku vedle usedlosti pana Zdražila a kolem památníku byl založen park. Na jaře bylo prostranství osázeno štěpy. V této době se zastupitelé dohodli, že k uctění památky padlých se bude vždy první neděli v červenci konat pouť. Dne 1. července 1934 se konala v Bošově první slavnostní pouť. 1. dubna 1935 bylo započato s regulací rybníčku, který se prohloubil. Hlína se odvozila a dno se zavezlo kamenem. 6. března 1935 pálí hasiči vatru za Bošovem k 85. výročí narození T.G. Masaryka.V roce 1937 umírá starosta František Bureš a 4. září na jeho místo byl zvolen František Netolický. Od roku 1946 vede hasiče František Oplíštil. Na schůzi 22. května 1946 byla odhlasována sbírka na vdovy a sirotky po padlých hasičích, partyzánech v obvodě. Hasičský sbor v roce 1948 odkoupil od pana Antonína Klimenty zahradu, kterou by využíval k výcviku a na stavbu hasičské zbrojnice, jelikož se zahrada nachází blízko vodní nádrže. 15. května 1949 se konala slavnost svěcení zvonku. V roce 1949 se zakoupila parcela po Antonínu Klimentovi. Smlouvu podepsal František Oplíštil, starosta a Oldřich Svoboda, jednatel u notáře v Nasavrkách dne 5. srpna 1949. V únoru 1950 byl zbourán rozpadlý dům po p. Klimentovi. Kámen byl použit na opravu cesty, která vede kolem domu Burešových. Cihly si vyboural Jan Dušek za přiměřený poplatek. V roce 1953 se dostavěla nová hasičská zbrojnice. Bratři hasiči si ji zbudovali brigádně. Stará hasičská kůlna byla zbourána a zvonek byl přemístěn na novou zbrojnici. V sedmdesátém roce připravil kámen pod plot bratr František Baklík a v roce 1971 bylo provedeno oplocení kolem hasičské zbrojnice.V roce 1954 se stal starostou Antonín Netolický. Kolaudace hasičské zbrojnice byla 5.prosince 1963. V roce 1966 se členové sboru podíleli na úpravě cesty spojující Bošov s Miřeticemi. Také se částečně účastní výstavby kanalizace v roce 1967. V roce 1977 se rozzářil poprvé vánoční strom u hasičské zbrojnice, který se rozsvěcuje každoročně. Od roku 1972 je předsedou bratr Čeněk Hromek. Na výroční schůzi v roce 1973 jsou zvoleni trubači Milan Oplíštil a Jiří Novák. V roce 1978 se stává předsedou František Bureš. V roce 1979 se vybudovala přístavba pro novou stříkačku. Od roku 1985 mají hasiči i družstvo mladých požárníků pod vedením bratra Vladimíra Ježka. Od roku 1987 se stává předsedou Oldřich Pospíšil, pak od roku 1993 je starostou bratr Vladimír Ježek. V roce 1994 se po mnoho letech koná první pouťové posezení s hudbou. Od roku 2001 až do prosince 2008 byl starostou bratr Milan Oplíštil. Novým starostou od prosince roku 2008 byl zvolen bratr Stanislav Vencl, pod jehož vedením se opravuje stávající budova sboru.